PŘEKROČENÍ PRAHU O smrti a znovuzrození Pocta Stanislavu Grofovi tiskovka

 Tisková zpráva, 6.8.2015


PŘEKROČENÍ PRAHU

O smrti a znovuzrození
Pocta Stanislavu Grofovi

Autor výstavy: Jiří Zemánek
Umělci: Habima Fuchs, Jan Pražan, Zuzana Füsterová
Kurátor za Galerii Na shledanou: Jan Freiberg
Grafik výstavy: Matouš Mědílek

Galerie Na shledanou, hřbitov Malsička, Volyně
9. srpna 2015-31. května 2016
vernisáž 8. srpna v 15 hodin
http://galerienashledanou.blogspot.cz/
S laskavou podporou Ministerstva kultury ČR




  Překročení prahu ve dvou po sobě jdoucích proměnách vypravuje příběh zasvěcení. První instalace s ústředním motivem Stromu života evokuje prostřednictvím soch a obrazů Habimy Fuchs a Jana Pražana a citátů z děl básníků, filozofů a mystiků rituál přechodu.


Jiří Zemánek je klíčovou postavou výstavy. Prvně etnograf, později historik umění a dnes česká vůdčí osobnost vědomé evoluce kultury pracuje s výtvarným uměním v mnohem širším kontextu než jak je v úzce vymezeném oboru „dějin umění“ zvykem. Zviditelňuje v umění jeho pozapomenutou schopnost léčit, měnit naše vědomí, nacházet příběh. Dává nám možnost dostat se do kontaktu se silami přírody, které staletí lidské nadvlády nad světem oslabily. Ve výstavě Překročení prahu ve spolupráci s umělci Zemánek zhmotňuje svou dlouholetou práci překladatele, teoretika, aktivisty a poutníka, který do středoevropského prostoru přináší myšlenky euroamerikých filosofů. Klíčovým pohybem jejich myšlení je důraz na širší než lidské zájmy a také na nutnou proměnu,neboť opotřebovaný stav našeho vědomí a prožívání umírá a nový se musí zrodit. Jan Freiberg


PŘEKROČENÍ PRAHU

O smrti a znovuzrození
Pocta Stanislavu Grofovi

„Nad smrtí může zvítězit pouze zrození – zrození nikoli starého a známého,
ale něčeho nového. Máme-li se těšit z dlouhého života, musí v duši i ve
společnosti dojít k „novému zrození“, jež anuluje důsledky neustále se
opakujících umírání.“
Joseph CAMPBELL


Čas, který asi nikdy neběžel tak rychle jako dnes, nám ukazuje, že jedinou stálou věcí v našem životě je změna. Stále víc je zřejmé, že žijeme v době velké proměny, v čase překračování hranic ve všech oblastech – v době konce a nového začátku. Vhodnou metaforou pro naší dobu je labyrint. Tak jako kdysi mýtický hrdina Theseus sestoupil do labyrintu v krétském Knossu, aby zde svedl boj s bájným Minotaurem – symbolicky svou nižší přirozeností – a díky tomu sjednotil roztříštěné a zraněné fragmenty svého já, tak i my jsme dnes podle Richarda Tarnase vstoupili na civilizační úrovni do obdobného iniciačního procesu, „do nejkritičtější fáze smrti a znovuzrození, do nového rozvoje, do krize, která urychluje zralost.“

Instalace „Překročení prahu“ v Galerii Na shledanou ve Volyni bude ve dvou po sobě následujících proměnách vyprávět příběh iniciace, reflektující tuto transformační náladu naší doby. První instalace s ústředním motivem „Stromu života“ - sestávající z kreseb a soch Habimy Fuchs, obrazu Jana Pražana a citací z děl některých básníků, filosofů a mystiků -, symbolicky evokuje rituál přechodu; jehož širší civilizační rozměr přiblíží texty filosofa Richarda Tarnase, dagarského šamana Malidomy P. Somé a filosofa Christophera Bacheho. Hlavní animátorkou této instalace je Habima Fuchs, umělkyně - poutnice, která ve svých primitivistických kresbách, sochách a instalacích s jedinečnou autenticitou ztvárňuje příběh své osobní transformace.



PŘEKROČENÍ PRAHU

O smrti a znovuzrození
Pocta Stanislavu Grofovi


Celek instalace dotváří rozměrná psychedelická malba malíře Jana Pražana na motiv znovuzrození. Následná instalace nabídne navštěvníkovi osobní dotek s transformační zkušeností: konceptuální autorka Zuzana Füsterová přetvoří ústřední prostor galerie v labyrint, cele ponořený do tmy. Instalace bude připomínat jeskyni jako tajemnou chtonickou dutinu, v níž se dostáváme do kontaktu s hlubinami vlastního nevědomí - jako místo znovuzrození, do něhož je člověk uzavřen, aby byl obnoven.
Instalace „Překročení prahu“ chce povzbudit kulturní zrání, které dnes ve společnosti prožíváme. Formou doprovodných přednášek a diskuzí chceme upozornit na šíři a hloubku současné proměny a připomenout některé její vůdčí protagonisty, (Stanislav Grof, Gregory Bateson, Thomas Berry, Ervin Lászlo, Richard Tarnas, Christopher Bache, Charles Eisenstein) a místní kulturní a ekologické aktivisty (Johannes Heimrath, Milan Smrž, Jan Piňos, Monika Michaelová a Peter Taylor ad.) a klíčová témata a hlavní výzvy. Transformace, kterou dnes procházíme, zahrnuje všechny aspekty našeho života a otevírá nás novému planetárnímu vědomí, novému vztahu k celku. Zdá se, že 21. století bude o hluboké transformaci našeho života.
Pojímáme tento projekt jako naši poctu psychiatrovi a transpersonálnímu psychologovi Stanislavu Grofovi, který zásadním způsobem
přispěl k pochopení povahy a terapeutického využití psychologických procesů smrti a znovuzrození a jako jeden z prvních razil cestu dnešní transformaci. Jiří Zemánek

Habima Fuchs (nar. 1977) je jako umělkyně autodidakt. Od r. 1996 do r. 2008 žila v uměleckém prostředí Berlína (spolupráce s Markusem Selgem). V roce 2008 se rozhodla vydat na iniciační poutnickou cestu, opustit všechny dosavadní jistoty a ponořit se do labyrintuvýzev a proměn. Svědectví o tom podávají autorčiny kresby, instalace a keramické sochy.

PŘEKROČENÍ PRAHU
O smrti a znovuzrození
Posta Stanislavu Grofovi


Archetypální obraznost Habimy Fuchs ztělesňuje autentický vizionářský příběh umělkyně-poutníce, která zkoumá spirituální možnosti a kvality lidského bytí ve snaze otevřít cestu budoucnosti.
Jan Pražan (nar. 1979), malíř. V letech 2006-2012 vystudoval malířství na Fakultě výtvarných umění v Brně (MgA. L.Rathouského a prof. M. Mainer). Je členem výtvarné skupiny TUBA. Malířství je pro něj spirituální proces, kdy se sám stává nástrojem působení univerzální síly, kterou vědomě nekontroluje. Iniciační zkušenost s entheogenem ayhuaskou nesmírně rozšířila a uvolnila jeho obraznost a otevřela mu nepředstavitelně bohatý a úchvatný "jiný svět".
Zuzana Füsterová (nar. 1961), konceptuální umělkyně a malířka. V letech 1989-1995 vystudovala Akademii výtvarných umělců v Praze (prof. L.Čepelák, D.Chatrný, A.Veselý). Ve své tvorbě (malbou, světelnými objekty, projekty instalací) ztvárňuje své archetypální vnitřní prožitky; které ji otevírají vhledy do sféry neprojevené, „noční“ strany bytí za hranicemi smyslů. Cesta do spirituální oblasti je pro ni spojena s médiem tmy, s říší noci, která ji otevírá tajemnému spojení s větším kosmem v rozšířených stavech vědomí.

Jiří Zemánek (nar. 1953) je historik umění, publicista a kulturní aktivista. Působil jako odborný pracovník v několika státních galeriích, naposledy v Národní galerii v Praze. V roce 2000 se vydal na samostatnou životní a tvůrčí cestu (projekty Divočina–příroda, duše, jazyk; Od země přes kopec do nebe …). Je překladatelem a editorem textů a publikací z široké oblasti holistického myšlení. Zabývá se otázkou vědomé evoluce kultury a tím jakou rolí v tom může dnes hrát kosmologie. Založil občanské sdružení PILGRIM a českou sekci Budapešťského klubu. Je nositelem ceny nadace Tranzit.




PŘEKROČENÍ PRAHU
        
         O smrti a znovuzrození
         Pocta Stanislavu Grofovi

Do konce roku 2015 lze na vnější fasádě shlédnout probíhající výstavu Tryznu za vakovlka. Ta je výsledkem kolektivní malby několika desítek amatérských a etablovaných malířů (Josef Bolf, Jana Vojnarová, Jan Turner, Tomáš Hauser). Jsou na ní vyobrazeny zástupci druhů zvířat, kterí vyhynuli zejména v posledním století vlivem člověka. Lze tu spatřit syrského divokého osla, delfínovce čínského, holuba stěhovavého, z českých zástupců například chocholouše obecného. „Cílem bylo vytvořit dočasný výtvarný pomník druhům zvířat a rostlin, které člověk vyhubil zejména v posledním století. Zvenku pomalovaná galerie neoslavuje mrtvé lidské hrdiny nebo činy z našich dějin. Připomíná holou existenci milionů tvorů, které dokážeme pojmenovat, ale nemají pro nás hodnotu, dokud si je neochočíme a nepřivlastníme nebo nevyhubíme. Obvykle je považujeme za objekty a stejně jako jiné věci v našich myslích jsou mrtvá už zaživa a pomocí zákonů si udělujeme právo rozhodnout o jejich reálném životě či smrti. Tryzna za vakovlka chce upozornit, že svět je utkaný ještě z jiných než lidských zájmů.“ říká autor Tryzny za vakovlka Jan Freiberg.

Galerie Na shledanou. Budova byla postavena v Akci Zet koncem osmdesátých let dvacátého století a měla sloužit jako smuteční síň. Do provozu však nikdy uvedena nebyla. Po téměř dvaceti letech prázdnoty v ní v roce 2010 vznikla Galerie Na shledanou. Program galerie těží ze své situace, výmluvně ovlivňuje rezidenty a sleduje otázku, jak se prostřednictvím umění vztahovat k naší jediné životní jistotě. Galerii založil a vede Jan Freiberg. Zpočátku galerie hostila většinou malíře, kteří malovali na její vnitřní zdi, které se před každou novou výstavou zabílili. Vystavovali tu například Josef Bolf, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého nebo Tomáš Vaněk, současný rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Forma výstav se od původních rezidenčních pobytů jednotlivých umělců postupně proměňuje a směřuje k tématickým projektům.


PŘEKROČENÍ PRAHU
      
         O smrti a znovuzrození
         Pocta Stanislavu Grofovi




Poslední dva roky v popředí stojí vrstvení a spolupůsobení jednotlivých vstupů. Architektonická intervence Norberta Schmidta, radikálně přeměnila interiér galerie a stala se platformou pro budoucí výstavy.

Galerie Na shledanou vydala tři čísla čtyřicetistránkových stejnojmenných novin, které shrnují předchozí výstavy a v mnoha textech reflektují situaci funerální architektury, designu a umění spolu s texty o volyňsku a tématice života a smrti. Tématem posledního čísla jsou „malé smrti zaživa“. Najdete tu rozhovor se Borkem Lacinou o medikamentech které schizofreniky neléčí, ale naopak zadržují doživotně v nemoci, nebo článek o mumifikaci architektury památkovou péčí. Rozhovor s antropologem Mnislavem Zeleným o rituálech smrti amazonských indiánů. Malíř Josef Bolf vzpomíná, jak mu silné deprese bránily v životě. Na příhraniční region Čech se zaměřuje text o životě a smrti domů a krajiny po odchodu sudetských němců a také rozhovor s významnou volyňskou osobností, jahnem Josefem Matějkou.


Kontakt pro média
kurátor Galerie Na shledanou Jan Freiberg
tel.: 777 117 463

fotografie: Jiří Zemánek, Jan Freiberg, Jan Pražan, Tomáš Souček (Galerie Svit)

Galerie Na shedanou funguje pod patronátem Městského muzea ve Volyni.