Sobota 13. července v 15 hodin - Rostliny a jejich moci

Rostliny a jejich moci.

Rostliny se v naší přítomnosti stávají čím dál více předmětem manipulace člověkem. Máme je pěkně systematicky roztříděné, jsme schopni je šlechtit do extrémů, abychom uspokojili naše  estetické požadavky. U řady hospodářských plodin dokonce zasahujeme do genetického kódu, abychom docílili požadovaných vlastností a zvětšili objem výnosů. Doslova rostliny těžíme. S plevely a invazivními druhy vedeme lítý boj, leckdy zbraněmi hromadného ničení.

Tato zahradnická intervence by měla být pomyslným úkrokem stranou, návratem k jinému způsobu přemýšlení o rostlinách a  jejich vlastnostech, které mnohdy přesahují možnosti slovního popisu. Je založena na našem vztahu k rostlinám, který byl podložen jakousi základní úctou, na poezii jejich pojmenování, na jejich významu pro naši tělesnou schránku, na symbolech které jsou v nich skryty. Neklade si ambice vytvořit zahradu v pravém slova smyslu (ani okrasnou, natož produkční). Pouze je zde vysázeno několik souborů rostlin, jejichž výběr je z části  inspirován Mattioliho herbářem z roku 1596, který je zapsán ve sbírkách Městského muzea ve Volyni. Živé rostliny, často léčivky, se zde v kontextu hřbitova stávají demonstrací života, zdraví a vitality. Vytvářejí pomyslný přechod mezi hroby s vadnoucími řezanými květinami, architekturou nedostavěné smuteční síně – Galerie Na shledanou a okolní polodivokou přírodou.

Účelově vysazeným rostlinám bude v následujících vegetačních obdobích ponechán svobodný prostor pro růst a vysemenění a tak doufejme, že nám pak zcela náhodně 

a na nečekaných místech projeví svoji moc.    

Mattioliho herbář

Herbář aneb Bylinář vysoceučeného a vznešeného p. Doktora Petra Ondřeje Mathiola, s předmluvou a v překladu Tadeáše Hájka z Hájku, tisk Melantrich v Praze  roku 1596; Městské muzeum ve Volyni, př. č. 6/1962, inv. č. 1178

Druhé české vydání slavného Mattioliho herbáře z roku 1596. Volyňský exemplář je nádherně kolorovaný akvarelem a opatřený množstvím vlastnických poznámek a komentářů.

Základním systémem rozdělení rostlin, který ve svém herbáři uplatňuje Petr Ondřej Mattioli je starořecká teorie čtyř živlů. Každá bylina své vlastnosti odvozuje od toho, zda v ní převládá oheň, povětří, voda či země, tak může mít moc buď oteplovat, studit, mokřit nebo sušit. Podle síly jsou tyto vlastnosti dále rozděleny na čtyři stupně. Rostliny dosahující v některé vlastnosti čtvrtého stupně jsou pokládány za jedy a podávaly se pouze ve speciálních případech. Od těchto čtyř stupňů se odvozují živelné moci rostlin. Od prvních mocí se odvozují moci a skutky Třetí moci se již týkají jednotlivých orgánů. Tyto moci mohou pocházet opět od živlů a být odvozovány od mocí prvních a druhých, v některých případech z jejich různých kombinací. Někdy ale výklad pomocí živlů nestačí, potom je moc vysvětlována působením planet nebo Božího vlivu.

Seznam rostlin:

Zvonek broskvolistý - zvony

Zvonek kopřivolistý - zvony

Vlčí bob mnoholistý – svíce, invazivní druh

Hledík vetší – umrlčí hlavička, lví tlamička

Oměj šalamounek – jed, zlý mníšek, vlčí mor, papučky Panny Marie, čertův pantoflíček

Náprstník velkokvětý – jed, srdce

Dobromysl obecná – koření života

Máta peprná – koření života, lék

Řepík lékařský – lék                          

Kozlík lékařský – lék

Meduňka lékařská – lék

Konvalinka vonná – mámení

Hvozdík kropenatý – slzičky Panny Marie

Hvozdík sivý – líčko Panny Marie

Kopretina zahradní – čistá krása

Chryzantéma kopretinová bílá

Tykev obecná – vitalita, bujnost, legenda

Fazol šarlatový – vitalita, bujnost, legenda

Sléz maurský – lék, bujnost

Jahodník – lék

Jitrocel kopinatý – lék

Řebříček obecný – lék

Ostropestřec mariánský – lék, mléko Panny Marie

Netřesk výběžkatý – roste v kameni

Heřmánek pravý – lék

Medovník meduňkolistý – lék

Měsíček lékařský – lék