Jaro probudí v Galerii Na shledanou Martin Zet. Audio dernisáž výstavy Podpalubí v sobotu 6.4. od 15. hodin. Níže zapomenutý text k výstavě.

Podpalubím Martina Zeta navazujeme na výstavy Tomáše Vaňka a rovněž Jiřího Thýna s Václavem Kopeckým, ve kterých Galerie Na shledanou představuje umělce, kteří zdůrazňují proces myšlení oproti klasické zobrazující malbě.  Martin Zet nejdůsledněji naplnil jednu z hlavních podmínek pro výběr autorů do Galerie Na shledanou. Schopnost zareagovat na místní situaci a prostředí. Ze své první červnové návštěvy odjížděl nadšený ze tří výjimečných volyňských staveb a jejich odlišných funkcí. Ve středověké tvrzi Městského muzea shlédl výstavu Za chlebem do světa, vykoupal se na funkcionalistickém koupališti ve studené vodě z Volyňky a jako vystudovaný sochař ocenil proporci Galerie Na shledanou a především chaotickým nepořádkem zaplněnou provozní část smuteční síně, schovanou dole, pod podlahou, v podpalubí.  Martin Zet přijal za téma výstavy bezdomovectví na hřbitově. Zaujala ho provizorně vybudovaná ložnice v neosvětlených místech, kde měli čekat nebožtíci na své poslední veřejné vystoupení. Ústředním nálezem se stala postel, sestavená z několika matrací. Uchystal si ji pro sebe někdo bez domova, a poté, co se ze svého útočiště vystěhoval, zůstala tu ve skrumáži s řadou osobních i nepravděpodobných věcí, kterými se tu obklopil. V průběhu příprav Martin Zet uvažoval a zkoušel, jak časoprostorovou situaci z neveřejného místa přenést do veřejné galerie. Nakonec usoudil, že jakýkoliv pokus o transport věcí vzhůru by jen okleštil možný prožitek a nechal galerii prázdnou. Přijal za svůj reálný stav věcí a vystavil jej na jeho původním místě. Jan Freiberg