Dernisáž výstavy Jaromíra Novotného #11 a prezentace druhého čísla smutečních novin. Sobota 22.3.2014, 15.00.
Dernisáž výstavy Jaromíra Novotného #11 a prezentace druhého čísla smutečních novin.
Sobota 22.3.2014, 15.00, Galerie Na shledanou, hřbitov Malsička, Volyně.
Čtyřicetistránkové noviny formátu A2 obsahují rozsáhlé profily umělců
kteří vystavovali v Galerii Na shledanou za poslední dva roky.
Marii Blabolilová, Jiří Thýn s Václavem Kopeckým, Martin Zet, Jan Turner,
Daniel Vlček a Jaromír Novotný. Ten je rovněž autorem umělecké pomníkové
intervence do novin. Smuteční noviny se věnují námětu smrti v současném umění,
přinášejí článek o funerální architektuře dvacátého století v českém
prostředí, rekonstrukci morové rány ve Volyni v roce 1680 a dva
rozhovory. S Hanou Vinklárkovou, která maluje na porcelán lebky a
pionýrky a s Karlem Černým, který třicet let na volyňsku vyráběl náhrobky
z terasa.
Zkuste popsat, jak probíhala výroba náhrobku úplně od začátku.
Jako zákazník jste k nám přišel. Do sodovkárny ve Volyni, tedy bývalé mlékárny. Tam sídlily tehdejší komunální služby. Později nás přestěhovali do zrušené drůbežárny a přejmenovali na Podnik služeb. Kromě výroby pomníků se u nás dělala řada jiných věcí. Například tam byly švadleny, truhláři nebo se pletly kovové ploty. Vlastně většina bývalých řemesel a živností. Podmínky jsme neměli nejlepší, zpočátku jsme
měli brusku pověšenou na švestce.
(z rozhovoru s Karlem Černým)
Sobota 22.3.2014, 15.00, Galerie Na shledanou, hřbitov Malsička, Volyně.
Čtyřicetistránkové noviny formátu A2 obsahují rozsáhlé profily umělců
kteří vystavovali v Galerii Na shledanou za poslední dva roky.
Marii Blabolilová, Jiří Thýn s Václavem Kopeckým, Martin Zet, Jan Turner,
Daniel Vlček a Jaromír Novotný. Ten je rovněž autorem umělecké pomníkové
intervence do novin. Smuteční noviny se věnují námětu smrti v současném umění,
přinášejí článek o funerální architektuře dvacátého století v českém
prostředí, rekonstrukci morové rány ve Volyni v roce 1680 a dva
rozhovory. S Hanou Vinklárkovou, která maluje na porcelán lebky a
pionýrky a s Karlem Černým, který třicet let na volyňsku vyráběl náhrobky
z terasa.
Zkuste popsat, jak probíhala výroba náhrobku úplně od začátku.
Jako zákazník jste k nám přišel. Do sodovkárny ve Volyni, tedy bývalé mlékárny. Tam sídlily tehdejší komunální služby. Později nás přestěhovali do zrušené drůbežárny a přejmenovali na Podnik služeb. Kromě výroby pomníků se u nás dělala řada jiných věcí. Například tam byly švadleny, truhláři nebo se pletly kovové ploty. Vlastně většina bývalých řemesel a živností. Podmínky jsme neměli nejlepší, zpočátku jsme
měli brusku pověšenou na švestce.
(z rozhovoru s Karlem Černým)
